Pár slov o historii šperku

    Schopnost vnímat krásu, elegantní tvary předmětů, byla vlastní našim předkům už dávno. Důkazem smyslu pro krásno byly např. nálezy již z mladší doby kamenné, kdy hrstka mušliček se záměrně navrtanými otvory vždy ve stejném místě svědčí o tom, že kdysi byly tyto mušle navlečeny na koženém řemínku a mohly sloužit jako ozdoba. Naši prapředci sbírali také kameny, které jim tvarem připomínaly zvířecí figury. Hovoří se o tzv. zoomorfním tvaru.
    Ozdoby vytvářené z kostí bohužel podléhaly zubu času, i tak ale můžeme obdivovat krásné rytiny v mamutím klu nebo žebrech... S počátkem období zpracování kovů nás často nadchnou drobné figurky zvířat – např. ozdoby z koňského postroje z cínu a zinku z Hradenína u Kolína ve tvaru stylizovaného koně se závěsným očkem v místě hřbetu (7.-6. století př. n. l.) nebo bronzová kolečka, symbolizující zřejmě Slunce z doby laténské. Důkazem o důvtipném způsobu výroby takových talismanů je např. nález břidlicové desky s vyhloubeným tvarem kotouče pro opakované odlévání kovu. Takovýto amulet ve tvaru kola bývá nazýván Taranisovo kolečko. Vládce nebes, hromů a blesků Taranis ovládal zejména hory a kopce a říká se, že druidové ho uklidňovali živými oběťmi. Bronzové náramky od Nymburka také svědčí o preciznosti našich předků při zpracování kovů a udivují nás i smyslem pro rytmické střídání tvarů.
    Ať už to jsou ladné spony z doby keltů nebo faléry (kruhové ozdoby, které dekorovaly štíty válečníků nebo oděvy či koňské postroje) a další drobné předměty lunicového tvaru či předměty zdobené volutami, jejich rozmanitost nás nutí smeknout před tvořivostí umělců, kteří zdaleka nedisponovali takovými možnostmi, jaké má současný šperkař.
    Musíme si připomenout i období Velké Moravy, neboť tehdejší zlatníci si osvojili techniku filigránu (splétání jemných drátků a jejich natavování na kovovou plochu ) a granulace (natavení drobných zrnek, kovových peciček, čímž se vytvářely rozličné ornamenty). V jemnosti provedení a nápaditosti tvarů se tito mistři vyrovnali šperkařům z Orientu. Filigrán nemusel zdobit jen kovový podklad. Někdy se ze splétaných filigránových drátků vytvářely duté kulovité útvary, jakési miniaturní košíčky, navzájem k sobě přitavené. Specialitou Velké Moravy (též nálezy na území dnešních Čech) byly také gombíky. Gombíků archeologové evidují kolem 600 kusů. Gombík byl kulovitým okrasným spínadlem oděvu – pláště nebo kabátce. Předpokládá se, že se připojoval poutkem. Podle způsobu provedení a materiálu mohl gombík zdobit i pokrývku hlavy nebo oděv. Některé byly z lehkého, drahého kovu o průměru až 3,5 cm. Mohly tak být i znakem příslušnosti k určité společenské vrstvě.
    Kromě velkomoravských náušnic připomeňme i tzv. záušnice (nosívaly se pravděpodobně vetknuté do kožené nebo textilní čelenky), zdobné spony, fibuly, lunice, lunuly, talismany ve tvaru Perunovy sekery a další. Na českých a moravských hradištích se nalezlo spousty šperků ze zlata a stříbra, někdy byl základ šperku z bronzu, na povrchu pozlacený nebo postříbřený. Takový prsten z Velké Moravy, vytvořený odlévanou granulací a filigránem, vážil přes 5 gramů. Dnes dáváme většinou přednost šperkům lehčím a křehčím, ale to už bude obsahem dalších článků.

Perfect-shop.cz © Autor
15.08.2013

Přejeme Vám příjemný nákup.
Váš Perfect-Shop.